Jižní Morava je zasažena přírodní katastrofou – co dělat?

Pro vlastní potřebu, pro potřebu lidí, kteří se ptají sepsala krizová interventka Bohunka Horská ( facebook.com/bohuslava.horska ) z Modré linky, co považuje za důležité.

Obecně:

  • Zasaženi se můžeme cítit všichni, je to přirozené. Je dobré mluvit o svých pocitech, strachu, smutku, bezmoci – s blízkými, v komunitě, na linkách pomoci.
  • Zachovejme klid a potlačme nutkání horečně něco udělat (je to přirozené, ale nepomáhá to)
  • Zvědavost je rovněž přirozená, ale nepomáhá podlehnout jí a chtít být „u toho“.
  • Nemá smysl někam spontánně, neorganizovaně jezdit. Na sociálních sítích je možné najít skupiny, ve kterých je nabízena organizovaná pomoc. Nemá smysl volat složky Integrovaného záchranného systému.
  • Má velký smysl poslat peníze – sbírkové účty lze najít opět na sociálních sítích, webech – jihomoravský kraj, Diecézní charita, Armáda spásy. Má smysl přidat se s nabídkou praktické přímé pomoci, sbírkou potřebné pomoci apod.

Jak pomoci zasaženým, pokud jsme s nimi v přímém kontaktu (blízcí, při dobrovolnické pomoci):

1. Pozorně naslouchat, pokud zasažení chtějí mluvit.

2. Přijmout pocity i chování zasaženého – je to „normální reakce na nenormální situaci“.

3. Poskytnout prostor pro sdílení příběhu, pocitů, i opakovaně ¨.

4. Projevit pochopení, účast, empatii.

5. Ptát se na potřeby, pokud neví, nabízet (např. pomoc s vyřízením úředních záležitostí, hlídání dětí…).

6. Praktická pomoc při řešení základních potřeb (střecha nad hlavou, potraviny, voda, oblečení, léky…), pokud je potřeba.

7. Propojovat – s blízkými, odborníky – např. zdravotníky, pojišťovnou, dobrovolnickou pomocí….+ Pečovat i o sebe!

Vhodné formulace v rozhovoru:

Je mi líto co se stalo. • Vím, že je to hrozné. • Musí to být velmi těžké.• Co je pro vás nejhorší? • Neumím si představit, jak těžké to pro vás je.• Co pro vás teď mohu udělat?• To je v pořádku, každý by měl v takové situaci spoustu pocitů. • Jsem tu s vámi.• Jsem tu teď pro vás. • Kdybyste chtěl, rád/a vám pomůžu. • Nemusíte nic říkat, můžeme spolu jen tak být.

Nevhodné formulace:

Chápu, jak se cítíte. • Vím, jak vám je. • Uklidněte se.• Přece nebudeš mluvit sprostě, to je hřích. • Všechno bude v pořádku.• Buďte rád/a, že jste přežil/a.• Čas zahojí všechny rány.• Ostatní jsou na tom hůř, než vy. • Pán Bůh ví, co dělá. • Mohlo to být mnohem horší.• Já bych na vašem místě udělal/a.

Přímo pro zasažené:

1. Vaše pocity, ať jsou jakékoliv (bezmoc, hněv, vztek, závist…) jsou v pořádku.2. Vaše reakce jsou v pořádku. Není žádný předpis „jak to zvládat“. 3. Nebojte se pocity vyjádřit, pokud chcete, plačte, křičte…4. Říkejte si o pomoc, i opakovaně. 5. Pečujte o své tělo, jak to jde nejlépe. Hodně pijte. Pokud to jde, snažte se spát. Pokud se necítíte fyzicky dobře, vyhledejte lékařskou pomoc. 6. Pokud chcete, sdílejte – svoje pocity, svůj příběh… Není ale potřeba se nutit. 7. Dívejte se do nejbližší budoucnosti, na pár hodin, dní.

Volejte, pište na naši kontaktní linku, pomoci vám můžeme i my poradci plzeňské zastávky. Viz kontakty.