Milan Svoboda

Fotograf na volné noze….

Fotograf mačká spoušť, zachytit okamžik se právě snaží, v srdci má stesk a poušť, prchavé vteřiny co chytíš jen stěží. Fotky se stávají svědkem té chvíle, zvěčnit tak možná chce lásky své… vzdálené cíle… Zůstanou vzpomínky – pouze pár obrázků, než v prach se promění, cestička z oblázků…

Zažloutlé okraje starého papíru, na nich mé lásky, opuštěn zůstávám – na čele vrásky.
Fotky tak zůstanou jen pouhou vzpomínkou, na místa, na lidi – kde byli před chvilkou.

Fotky se stávají tím svědkem němým, co tehdy stalo se – příběh vám poví.
Život však uplyne – jak voda v řece, kdopak si vzpomene – někdo snad přece.