Interní seminář

Plod po potratu byl dříve považován za nemocniční odpad, který se likvidoval například spolu s amputovanými končetinami v nemocničních spalovnách. Stejný osud čekal mrtvě narozené děti, jejichž váha byla do 500 g. Novela umožňuje, že rodiče mají mít na rozmyšlenou pro pohřeb čtyři dny.

**Pro účely tohoto zákona se rozumí a) tělem zemřelého mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení, pokud není za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem použito pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům; tělem zemřelého je i tělo mrtvě narozeného dítěte, b) jinými lidskými pozůstatky plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné je od plodu oddělit, podle zvláštního právního předpisu; jiným lidským pozůstatkem je vždy plod po umělém přerušení těhotenství)

zdroj: Zákon o pohřebnictví č. 193/2017 Sb., ze dne 31. května 2017.

IMG_20190905_165625

SPORTMÁNIE 2019

Letošní ročník Sportmanie Plzeň je sice už za námi, dovolte malé ohlédnutí. Návštěvnická účast byla dle pořadatelů rekordní, přišlo více než 61 000 sportovně laděných lidí. Program byl opravdu pestrý a možností vyzkoušet si sportovní aktivitu mnoho. Naše organizace byla pozvána také, propagovali jsme bezpečný životní styl hlavně u menších školních dětí. S dospělými jsme si povídali o naší práci, jak lze pomoci pozůstalým…Jako nezisková organizace jsme byli podpořeni v naší činnosti pomoci pozůstalým a naší dobrovolnické osvětové práci. Děkujeme městu Plzni za krásnou akci a podporu naší činnosti!

19437219_443646862686020_5737433336686452812_n
PZ Sportmanie Monča

Prezentace o činnosti, rozvoj spolupráce s PČR

Setkání krizových týmů Plzeňského kraje

Jako organizace PZ, z.s. jsme se zúčastnili setkání pořádaného PČR. O spolupráci v krizových situacích, které s sebou přinášejí dopravní nehody, kriminalita a jiná neštěstí, jsme diskutovali s policejními psycholožkami a policejními interventy, s krajskou vedoucí týmu interventů ZZS, s interventy Městské policie Plzeň, s pracovnicemi magistrátu z odboru prevence kriminality. Své služby představil také Bílý kruh bezpečí pro oběti a Plzeňská zastávka pro pozůstalé.

Společně jsme se podívali na problematiku výhod a úskalí dobrovolnictví v krizových týmech. Některé služby fungují výhradně na principu dobrovolnictví, jiné jsou podporovány finančně zaměstnavatelem. Kromě představení jednotlivých služeb a případných změn a novinek v jejich fungování jsme načali i zajímavá témata jako je kyberkriminalita a krizová intervence s klientem trpícím pravděpodobně duševním onemocněním.

V druhé části dne jsme se zaměřili na analýzu spolupráce krizových týmů ve vybraných kauzách. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že zvláště policejní interventi velice oceňují podporu klienta v Plzeňské zastávce. Rádi na nás předávají kontakt zasaženým osobám, kterým mohou poskytnout pouze „první psychickou pomoc“ a dále pro ně hledají osvědčenou návaznou péči.

V závěru vystoupil Karel Šimr (PIT) s řadou podnětných myšlenek. Protože primární fokus PIT je hlavně podpora komunity a fungování přirozené sociální sítě zasažené osoby, přichází se zásadní otázkou k zamyšlení: Jaká intervence podporuje přirozenou síť zasaženého, jaká ji naopak narušuje? Vzniká zde tedy velká potřeba náhledu na pomoc v celém jejím kontextu. Řada věcí se po neštěstí začíná dávat do pohybu sama od sebe. Intervence „zvenčí“ by měly směřovat k místním autoritám, například k řediteli školy, starostovi, vedoucímu v práci. Jejich angažování se na lokální úrovni v laické rovině je hodnoceno někdy lépe než pomoc „cizího“ interventa zvenčí.

Zajímavá je úvaha nad přirozenou lidskou tendencí dávat neštěstí a zlu nějakou logiku, snažit se pochopit, proč se to stalo. Ale vždycky nejde pochopit, proč se tak děje. Zvláště v případě, kdy nám nějaká událost naruší běžný, dobře fungující chod života. Praxe dále ukazuje, že nezřídka je hodnocena jako zásadnější než samotný čin pozdější reakce okolí. Pokud se v okolí zasaženého člověka někdo chová nevhodně a dělá „hloupá“ rozhodnutí, může se jednat o projev vlastní zoufalosti, co s tím. Tito lidé by možná také potřebovali další podporu.

Mgr. Simona Vlčková, poradce pro pozůstalé PZ

Plzeňská zastávka, ALMA SV 2019

Seminář v ZČM_Medicína a smrt

Seminář Medicína a smrt
aneb inspirace pro rozvoj paliativní péče

V léčebné medicíně jsou faktory, jako je rychlé rozhodování, racionální uvažování a není tedy příliš čas na emoce. V paliativní léčbě by to mělo být naopak, zaznělo na přednášce, kterou zaštítil Nadační fond Avast a odborný garant Centrum paliativní péče Praha. Na semináři jsme se dozvěděli, že paliativní léčba má své místo tam, kde jiné dostupné prostředky v boji s původním onemocněním selhávají. Paliativní týmy, v lůžkové i mobilní formě, obětavě pomáhají nemocným lidem v jejich přání, jak chtějí dožít. Snaží se zkvalitnit čas, který nemocným zbývá, ulevit jim od bolesti, dušnosti a dalších příznaků, s cílem zlepšit závěr života. V Plzeňském kraji tuto činnost rozvíjí koncepční hospicový tým u sv. Lazara a není to vůbec jednoduché, zaznělo v diskuzi. Osobní pohled na problematiku nám předali i dva experti- charitní zdravotní sestraa atestovaný hematoonkolog. Diskutovali jsme o tom, co může dnešní zdravotnictví a sociální péče nabídnout lidem se závažnou, život ohrožující nemocí. A co jsme si odnesli? Např. to, že u některých nemocných seniorů v pokročilém stadiu onemocnění nemusí být nejdůležitější, jakou mají diagnózu, ale že je důležité citlivě komunikovat o jejich celkovém (tzn. psychickém, sociálním, tělesném, spirituálním) stavu.